VIVAT COMENIUS

Comenius Fulnek, o. s. a Město Fulnek pořádá výstavu

VIVAT COMENIUS,
která představí dosud neznámé historické fotografie

 Žákovského háje. Výstava bude doplněna

o prezentace místních základních škol.

Vernisáž výstavy se uskuteční  ve čtvrtek 24. června 2010
v 17. 00 hod v restauraci MKC Fulnek.

O pobytu Učitele národů ve Fulneku bylo již popsáno mnoho textových stránek. Autoři se většinou zabývali především jeho literární tvorbou a politicko – náboženskými poměry, které zde panovaly v době, kdy zde Komenský žil a pak se skrýval na nejrůznějších místech Oderských vrchů.

V souvislosti s jeho pedagogickou činností jen okrajově si badatelé všímali jeho výuky, oproštěné od knih a biflování zpaměti, kdy uprostřed přírody, pod nejrůznějšími druhy stromů, keřů a také v těsné blízkosti záhonů květin a zeleniny v tzv. Žákovském háji se učili poznávat živou i neživou přírodu.

V odborné komeniologické literatuře se často vyskytuje tvrzení, že Jan Amos Komenský zavedl ve Fulneku chov včel. To se však nezakládá na pravdě, neboť včelařství v tomto teritoriu se traduje na podkladě archivních pramenů již od roku 1579. Základy pěstování včel však Učitel národů zde vštěpoval svým žákům od nejnižších tříd.

Neméně výchovně účinné a pokrokové měly být pak Komenským pořádané Slavnosti květů, připomínající pozdější vysokoškolské majálesy. V rozsáhlém díle Komenského o těchto zde uvedených akcích nenajdeme žádnou konkrétní zprávu, obdobně tak i v dílech jeho současníků. O těchto ušlechtilých Komenského mimovyučovacích aktivitách se nám zachovaly kusé informace fulneckého kronikáře Felixe Jiřího Jaschkeho z počátku 19. století a také z ústní tradice, kterou si předávaly jednotlivé generace zdejších obyvatel.

Ostravský vysokoškolský učitel doc. PhDr. Jaroslav Pleskot, CSc. ve svých pracích soudí, že informace čerpal Jaschke především z archivních materiálů a z kroniky fulneckých augustiniánů, jejichž řeholní katolický řád byl zrušen Josefem II. S těmito archiváliemi pak tento kronikář volně a nesystematicky pracoval.

O slavnosti, která se uskutečnila 1. května 1621 doslova napsal: „Roku 1621 na den Jakuba a Filipa chtěl pastýř beránků slavit u nás nový svátek, který se měl nazývat svátkem květinovým. Časně ráno shromáždily se jeho školní děti v jeho bytě, potom s ním šly do školy a zpívaly písně takzvané duchovní, načež dva mužové naložili na sebe koláčů, vánoček a buchet a za stálého zpěvu měl se celý průvod ubírat do lukaveckého lesa. Ale stalo se jinak. Když tato čeládka přitáhla na náměstí, stáli tam už pravověrní s klacky a rozehnali školního rektora i jeho čeládku. Sami pak dle křesťanského zvyku uspořádali procesí do polí.“

Z tohoto politováníhodného příběhu je vidět, jaký vliv na fulnecké občany měly důsledky porážky českých a moravských stavů na Bílé hoře 8. listopadu 1620 a s ní nastupující násilná rekatolizace zdejších obyvatel, s kterými Komenský vycházel donedávna velmi vstřícně a přátelsky.

Bohulibá snaha Komenského – připravit radostný a tvořivý prvomájový den svým žákům, skončila nezdarem a byla počátkem začínající tíživé situace pro rektora školy a správce zdejšího bratrského sboru, které nakonec vyvrcholily jeho útěkem z tohoto zfanatizovaného rekatolizovaného města.

Komenským započatá tradice nezanikla a byla následně převzata i místním obyvatelstvem německé národnosti. Po skončení druhé světové války v roce 1950 započal zdejší ředitel školy Petr Kadlčík navazovat opět na tuto třistatřicetiletou tradici. Spolu se svým bratrem Květoslavem a dalšími učiteli obnovili Žákovský háj, kde byl opraven starý německý pomník, na který byl dne 2. 6. 1957 vsazen nový reliéf busty Komenského od Olbrama Zoubka. Učitelé měli také nemenší zásluhu na vybudování Památníku J. A. Komenského rekonstrukcí budovy, ve které byl dříve bratrský sbor. Prozatímně byl památník otevřen 5. prosince 1954. O tři roky později byl reinstalován ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví v Praze. V roce 1961 byla budova bratrského sboru a školy prohlášena národní kulturní památkou. Další podstatné úpravy tohoto památníku proběhly v jubilejních letech Učitele národů v roce 1970 a 1992.

Přesvědčováním politických i vládních činitelů bylo dosaženo rekonstrukce fulneckého náměstí, ulic a zámku, jehož pobořené ruiny domů se měly původně zakonzervovat a být tak výstražným příkladem hrůzy války pro další generace.

Díky těmto obětavým učitelům byla do Fulneku získána bronzová socha Komenského od Jana Štursy v nadživotní velikosti, která byla původně odlita pro prostory pražské Univerzity Karlovy.

Do Fulneku se později sjížděli v rámci tzv. oborových Fulneckých dnů pedagogové mateřských škol, speciálních škol pro mládež vyžadující zvláštní péče a dětských výchovných ústavů.

Oprávněně se tak stal Fulnek vedle Uherského Brodu nositelem národní tradice J. A Komenského. Bohužel mnohdy byla tato celonárodní setkání ideologicky zneužita.

 

                                                                   PhDr. František H ý b l

Kategorie: Již proběhlo v roce 2010